DESATERO NAHRÁVÁNÍ

Když chcete uvařit něco moc dobrého je nutné se na to pořádně připravit, to znamená nakoupit, přečíst kuchařku, umýt ruce, umýt nádobí apod. Práce ve studiu je jiná jen v tom, že místo buchty vznikne digitální 24bit záznam na kterém sice nebude nic cítit, ale bude to dobře slyšet.

1. aranž

Určitě je dobré rozmyslet vlastní aranž písně tozn. pokud se bude nahrávat podle metronomu vědět tempo každé skladby. Bez metronomu je lepší, aby bubeník veškeré začátky nebo delší stopy odklepával buď paličkama nebo na hajtku, protože vznikne přesný podklad pro nahrávání dalších nástrojů.Pokud se bude nahrávat víc kytar případně klávesy, tak dobře promyslet co kdo hraje, protože velice často se stává ,že až při nahrávání zjistíte kdo jaký akordy tam vlastně hraje. Je to hlavně tím, že ve většině zkušeben bývá pekelnej kravál a tim zaniknou některé chyby, které se naopak ve studiu pěkně vybarví.

2. seřízení nástrojů

Další zásadou je to, že bez seřízeného nástroje a kvalitního aparátu je skoro nemožné pořídit dobře znějící nahrávku. Tudíž se vyplatí investovat pár korun na výměnu rezavých strun (basákům stačí, když vyvaří struny cca 30 min. v jarové vodě ), dobré je také naladit oktávy - viz níže.( 8 )Bubeníci nemusí zrovna měnit blány, ale není nic lepšího než dobře naladěné bicí ( někdy je lepší svěřit ladění někomu kdo se tím živí, případně tomu rozumí ). Nejdůležitější buben - virbl u něho je hlavní dobře seřídit struník se spodní blánou( nahoře to se rozumí pískovka ).U činelů je to myslím jasné "čím víc peněz tím to líp hraje" - a že ten rozdíl je dost poznat !!!

2.5 ladění oktáv na kytaře

 

 

3. posloupnost nahrávání

V menších studiích se kvůli prostoru( kvůli různým přeslechům ) většinou nedá nahrávat celá kapela dohromady i proto, že když nahrávají všichni těžko se dá soustředit na jeden nástroj a tak ho nahrát bez chyb.Ideální je začít bicíma s nějakým jedním melodickým nástrojem (kytara,basa apod.) Je možné jako demo stopu nahrát i zpěv, pro lepší orientaci zbytku kapely v nahrávce.Kytarysté, kteří používají různé efekty a krabice by si je měli do studia určitě přivézt, aby zvukař mohl zhruba zjistit k jakým zvukům a stylům se bude nahrávka ubírat.Potom se opraví, případně přehraje první kytara za ní hned druhá pak basa - klávesy - zpěv - sóla - perkuse a je to.

4. míchání

( kde neplatí věta "za stálého míchání vylejeme do záchodu" ).Míchání nahrávky je operace při které se přidávají do nahrávky vhodné i nevhodné efekty,upravují se místa kde něco vrčí nebo je něco falešně případně potichu a samozřejmě se dělá vhodný poměr jednotlivých stop. Není od věci nahrát si projekt třeba na kazetu a poslechnout na nějakém "jezevčíkovi" kvůli poměrům. Dále se už jen stiskne tlačítko a ono se to smíchá do stereostopy, kterou to však ještě nekončí.

5. fade in fade out

Následně je třeba jak já říkám "ořezat začátky konce" což znamená např. smazat odklepání na začátku skladby,na konci udělat patřičné ztlumení(fade out), případně vložit nějaké to intro.

6. mastering

Mastering je finální úprava smíchané nahrávky. Pod mastering se dají zařadit tyto operace:

ekvalizace - frekvenční úpravy zvuku, přidání nebo ubrání basů a pod.

dynamické úpravy - tj. finální kompresor a limiter.

kontrola fázové korelace - kompatibilita s monofonní reprodukcí, u špatně, nebo spíše

nevhodně smíchané nahrávky může vzniknout situace, kdy při monofonním poslechu se z nahrávky ztratí některé zvuky nebo nástroje. Chyby se odstraňují velmi obtížně, kontrolu fázové korelace je lépe provádět již při mixu.Dále se dá řešit surround a prostorové efekty.Výroba finálního masteru, který slouží pro výrobu Glassmasteru pro lisování CD, používá se nejčastěji master CD-R. Pod mastering lze zařadit i různé speciální operace, jako např. odstraňování hluku a praskání gramofonových desek, nebo naopak jejich záměrnou simulaci. Masteringem lze dosáhnout věrné simulace starých gramofonů na kliku, nebo třeba páskových magnetofonů.

7. vypalování

Potom stačí jen vypálit na CD včetně všech kódů, nejlépe metodou DISK AT ONCE a už se to může ničit MPtrojkama,grabováním a podobně. Když už jsem u těch MP3 - komprimování do tohoto formátu by mělo být minimálně 192 kbps ( 4min asi 5,5MB ) jinak je to na nahrávce už dost poznat a veškerá práce ve studiu se znehodnocuje.

8. tak a teď k již zmíněnému ladění oktáv

Oktávy je potřeba zkontrolovat minimálně jednou ročně, nebo vždycky když se mění značka strun a také je přeladit v případě, že měníme výšku strun.Naladíme strunu na nultém pražci přesně podle ladičky, potom zmáčkneme na 12 pražci tj. oktáva(jemně) a na ladičce zkontrolujeme ladění. Pokud je tón vyšší je to tím, že vzdálenost od 12 pražce ke kobylce je krátká.Tudíž posuneme kamen kobylky směrem dozadu a zkusíme znovu naladit. Pokud je tón na oktávě níž, posuneme kamen směrem ke snímačům. Tuto operaci provádíme tak dlouho, až je ručička ladičky o obou poloh na stejném místě. Tato operace není náročná, ale chce to trochu trpělivosti a dobrou ladičku.Pokud chcete, aby vám kytara ladila dobře v akordech, stačí ji naladit na třetím pražci a věřte je to o 100% lepší.Jen je na to potřeba chromatická ladička, protože na třetím pražci jsou tóny G C F Bb D G1

9. pohoda

Určitě si sebou do studia vemte všechno co Vás uvede do pohody např. ženu, přítele, flašku, televizi nebo postel,protože není nic horšího než nahrávat ve stresu. To pak stojí za ........

10. Na závěr bych chtěl podotknout, že všechno co tu bylo řečeno vypadá hodně složitě, ale ve skutečnosti je to ještě horší. No prostě není nad ten pocit z dobře vykonané práce né?

Hodně dobrých nápadů Vám přeje

Vladimír Budík

 

Hudební podklady

ODKAZY